Back to Top
 
 

posticon Vánoční Atény II.

z akropoleNáš třetí a poslední den jsme započali nedaleko anarchistické čtvrti Exarcheia. Během našeho pobytu se žádné demonstrace nekonaly, nicméně zapalování aut a pohazování Molotovových koktejlů je tu víceméně na denním pořádku. Cesta k Národnímu archeologickému muzeu byla lemována samolepkami Antify, plakáty Komunistických stran možných i nemožných variací a také transparenty vyzývajícím k třídnímu boji a propuštění vězněných soudruhů. Docela zajímavá atmosféra, která v Čechách k vidění není. Národní archeologické muzeum je rozsáhlá budova, která se vzhledem k antické historii pyšní jednou z největších sbírek tohoto druhu. Přesto ale, jak Kuba vtipně poznamenal, má o patro a nepočítaně exponátů méně, než takové muzeum Manchesteru Unitedsmile Bezbariérový vchod vede zadem, a i když nejste milovníci vykopávek, dají se tu strávit 2-3 hodiny zajímavého pohledu do historie.

posticon Vánoční Atény I.

atenyZajímavým tématem samo o sobě by asi byly lokalizační faktory, které ovlivňují výběry našich cest. Docela často to bývají chybové tarify letenek, často různé výstupy na hory a události typu karnevalu v Riu. Do toho hrají roli omezení jako vyčerpaná dovolená, válečné konflikty a odpor k módním a masovým záležitostem. Naše Atény byly incentivou vcelku srozumitelnou – mírné klima i v prosinci a po nedávné olympiádě široká síť bezbariérových přístupů. Pro tyto důvody jsme se s Kubou rozhodli na pár dní hodit vánoční stres za hlavu a jen 3 týdny po mém návratu z Gruzie navštívit Atény.

Na Ruzyni jsme se potkali včas, abychom mohli s Aegean překonat jen asi dvouhodinový přelet. To by ale nesměl být problém s letadlem, takže místo poklidného dopoledního odletu jsme strávili Štědrý večer na baru Terminálu 2 s pivkem za 150 Kč a účtenkou za celé odpoledne takovou, co nás pomalu stála jedna letenkasmile

Aténské letiště je moderní a i když se nachází několik desítek kilometrů za městem, s centrem jej pohodlně spojuje rychlodráha. Na přestupní stanici Monastiraki nás mile potěšila slečna, která se nabídla ukázat nám, kudy přestoupit na stanici Omonoia, kde jsme poté vystoupili. Bylo po Štědrém večeru a my byli po cestě unavení, takže jsme našli hotel, abychom se mohli ubytovat.

posticon Výstup na Watzmann, Berchtesgaden a Orlí hnízdo

kehlsteinhausJednou Peťka našla na internetu článek o Berchtesgadenu, a protože to není daleko a jsou tam úžasné terény na chození, rozhodli jsme se tam na prodloužený víkend vyrazit. Jeli jsme autem a našim cílem bylo vyšlápnout třetí nejvyšší horu Německa Watzmann, projet se lodí po Königsee a navštívit Hitlerův Kehlsteinhaus, známý také jako „Orlí hnízdo“.

Cesta na Salzburg probíhala už s tradiční zastávkou na milkshake v „mekáči“ ve Freistadtu. I s ní jsme tak nedlouho po obědě dorazili na místo. Na Watzmann se vychází z parkoviště ve výšce 630 m.n.m. a nám výstup trval pohodovou chůzí pár hodin. Byl to náš první společný těžký výšlap a na horskou chatu Watzmannhaus jsme museli překonat 1 300 výškových metrů. Zpočátku se stoupá po asfaltové cestě lesem, blíže k chatě se ale změní na horský „chodník“ a vede do kopce ostřeji. Watzmannhaus není až do poslední chvíle vidět, což Peťka nesla netrpělivě.smile Když jsme tam k večeru došli, chata nás potěšila skvělou atmosférou v klasickém alpském stylu. V tomto ohledu jsou alpské chaty úžasné. Často jsou postaveny na vhodných místech, odkud se obvykle vyráží na vrcholovou túru. Bývají také čisté, což zejména s takovým Kavkazem anebo s Karpaty příjemně kontrastuje. Bývá na nich vše potřebné jídlo a pití takže není potřeba tahat zteplalé pivo do kopce na zádech a pro držitele pojištění Alpenverein bývají i poloviční ceny, tudíž nebývají ani drahé. Ubytovali jsme se na matratzenlageru - společné místnosti pro asi 18 lidí, kde se i koncem září nacházela spousta dalších turistů. Všude byly rozvěšeny zpocené trička, smradlavé ponožky a poházené helmy s cepíny. Přesto je ale atmosféra na alpských chatách úžasná. Večer jsme strávili v hospodě, ale jen decentně. Ochutnali jsme polévku, pivo a jeden likér z hořce – Enzian. Ráno mě totiž čekal výstup ihned po svítání.

Nejnovější články

  • Korejská republika - Soul a demilitarizovaná zóna

    1054 zobrazeníTheBeastAndBeauty27 únor 2017
    Korejskou republiku jsem navštívil už před pěknou řádkou let, protože je ale Soul i díky přímé letecké lince s Korean Airlines branou do Asie, možná by někdo mohl využít stopoveru jako tenkrát já. Letiště se nachází vlastně v Incheonu, třímilionovém městě nedaleko od Soulu, které většina návštěvníků...
  • Nikaragua - země kávy

    1184 zobrazeníTheBeastAndBeauty23 únor 2017
    V hlavním městě, v Managui, se moc zajímavostí nenachází. My jsme se zde také dlouho nezdrželi a pokračovali na sever, do místa, na které i my, Češi, můžeme být právem hrdí. Kaňon Somoto, nacházející se v blízkosti hranic s Hondurasem, byl objeven velmi nedávno Českou geologickou společností. V Ocot...
  • Nikaragua - země vulkánů

    1217 zobrazeníTheBeastAndBeauty15 únor 2017
    Nikaragua nás přivítala chvíli před půlnocí, a protože Granada s její překrásnou koloniální architekturou leží od letiště jen trochu dál než Managua, přesunuli jsme se rovnou tam. Původně nám nabídl odvoz hotel za 50 USD, ale nakonec jsme ho sehnali přímo na letišti za 40 amerických dolarů. Byla to ...

Nejčtenější články

  • Teherán - Golestan a Bazaar

    5472 zobrazeníTheBeastAndBeauty07 listopad 2015
    Další den v Teheránu jsme měli v plánu navštívit nějaké památky v centru. Po předchozím dni jsme byli dost utahaní a tak, nežli jsem dostal Kubu na invalidní vozík a než jsme dojeli taxíkem do centra, bylo u...
  • San Gimignano a Cinque Terre

    3691 zobrazeníTheBeastAndBeauty25 květen 2016
    Po návštěvě budhistického centra jsme dali na radu Robina a navštívili San Gimignano. Už jen samotná cesta sem, vinoucími se toskánskými silnicemi je zážitek. Sem tam se člověk zastaví, aby udělal fotky nebo nakoupil čerstvé ovoce od farmářů u silnice. Silnice jsou také plné motorkářů, kteří si o sl...
  • Výstup na Gerlachovský štít

    2950 zobrazeníTheBeastAndBeauty05 červenec 2015
    Jeden z našich letošních trekových cílů byl výšlap na Gerlachovský štít. Někdy na jaře v hospodě U Žaludů nás to napadlo a taky jsme se hned dohodli s kolegama Pepou a Míšou, kteří se k nápadu ihned připojili. Vyrazili jsme z Hlaváku Leo Expressem a už myslím u Pardubic někoho napadlo dávat p...