valparaisoLet Paříž – Santiago de Chile rozhodně patřil k těm nejdelším, které jsem kdy absolvoval. Do Chile jsem letěl jen sám, s cílem prohlédnout si Santiago, přejet hranice do Argentiny, vylézt Aconcaguu a potom se v Buenos Aires potkat s Peťkou. Protože jsem odjížděl z Čech se zakuklenou virózou (mohl jsem napsat s rýmičkou, ale to by neznělo tak drastickysmile ), měl jsem spíš v plánu se jen tak porozhlédnout po městě a šetřit síly.

Přímo z letiště jezdí autobus za 1500 chilských pesos do centra ke stanici metra Los Heroés. Ubytovaný jsem byl v Hostal Americano za cenu 36 USD za jednolůžák, což sice není nejmenší cena, kurz chilského pesa byl ale před dvěmi lety výš a hlavně, první noc po těchto dlouhých letech nemám rád osekávat náklady na dřeň. Od toho jsou další dny, kdy je člověk bez jetlagu a při smyslech. Bylo asi 10 ráno a já si na hodinu, dvě odpočinul na pokoji. Když jsem pak vyšel do centra na procházku, venku bylo krásně a ten 30ti stupňový rozdíl v počasí mi vyvolal na rtech spokojeně přiblblý úsměv. Byl Nový rok a mě čekalo dva měsíce cestování po Jižní Americe, což bylo přesně to, co jsem v tu chvíli potřeboval.