Spojení Írán a kuchyně není ve světě zrovna úplně nejznámější a ten, kdo se rozhodne zjistit něco více, skončí většinou s informací, že Írán je známý pro svůj íránský kebab. Ten se odlišuje od toho tureckého tím, že v případě hovězího je to vlastně velký „sheesh kebab“ – tedy mleté maso nabodnuté na jehle grilované na dřevěném uhlí. Kuřecí kebab se také neodřezává z klasických točivých vertikálních grilů, nicméně kuřecí maso je taktéž nabodnuté na asi 20 cm dlouhé jehle.

Podává se klasicky s rýží (ochucenou šafránem), s grilovanými rajčaty a také se syrovou cibulí.

iranske jidlo1 1

My jsme se ale s tímto nespokojili, a i když jsme navštívili Teherán na pouhé 3 dny, snažili jsme se nahlédnout trochu pod pokličku kuchyně země pohádek Tisíce a jedné noci. Hodně zajímavá záležitost je např. Dolme. Jedná se o íránskou obdoby anitpasty, kdy se zelenina jako např. lilek, velká brambora, paprika či rajče nadívá náplní a posléze se peče v troubě. Klasicky se uřízne vršek, vydlabe vnitřek, který se spojí s rýží, vařeným hrachem, cibulí, mletým masem a rajským protlakem, petrželovou natí, pórkem, mátou, koriandrem (čerstvým) a pelyňkem.

Další mňamkou, která se podává jako předkrm, je Mast-o-Khiar, což je vlastně pokrevní příbuzný toho, co známe všichni pod názvem salát tzatziky. Jednoduše se nastrouhá okurka a smíchá se s jogurtem, solí a mátou.

iranske jidlo1 2

Hodně dobrá záležitost jsou samozřejmě čerstvě vymačkané džusy, které se dají docela často najít k prodeji ve stáncích na rohu ulic. My jsme si takhle dali šťávu z pro Írán velmi tradičního granátového jablka, v přepočtu 0,3 l za asi 70 Kč. V pytlích na ulici se dají stejně tak dobře koupit pistácie, které jsou tak typické pro tuto zemi. Zde jich je však mnoho druhů, stejně tak jako jiných druhů ořechů.

Dalším předkrmem, který nám hodně chutnal a je typický pro Írán, je Borani-Bademjan. Je to vlastně taková pomazánka, kdy se lilek opeče (nejlépe na otevřeném ohni, aby vynikla chuť) a smíchá se sušeným česnekem, jogurtem a solí. My jsme to jedli s íránským chlebem, ale určitě si dokážu představit jako přílohu pita chleba, chapati anebo naan.

Každý, kdo zná z Indie samosu, tak si dokáže představit, co obnáší snack jménem Sambuse. Jde o smažené trojhránky s křupavého tenkého těsta, které jsou před smažením plněné směsí z brambor a koření. Někdo tam dává kopr, ale Foroozah nám tam dávala i krájený nějaký salám. Každopádně je to super snack, který bych si dával v Praze častěji, kdyby nestál jeden kus asi 40 Kč.

Na Milad tower v kafetérii jsme ochutnali Tiramisu, které bylo mimochodem výtečný. Někdo se přiklání k verzi s rumem, někdo k verzi bez, tady v Íránu by ale lidé měli o jedno dilema méně. Peťka si objednala panini s kuřecím masem, což za asi 150 Kč na naše nebyla úplná láce, nicméně na takovém místě, jako je vyhlídka v 260 metrech, člověk nemůže čekat ceny jeko ve fast foodu na Bazaaru.

Celkově bych ceny jídla v Íránu shrnul jako podobné v Česku. Nebyli jsme v žádné luxusní restauraci v severním Teheránu, nicméně i tam myslím, že by se ceny pohybovaly v relacích drahých restaurací v Praze.

Speciální pozornost, když je na přetřes Írán, si zaslouží šafrán. Toto koření, které je u nás známé především kvůli přirovnání, že je něčeho “málo jako šafránu“ je asi nejtypičtějším vývozním artiklem z Íránu. Jedná se o blizny krokusů, které se pěstují na speciálních farmách a mravenčí prací se sklízejí. Zdaleka ne všechny blizny jsou zralé stejně, tudíž je potřeba pinzetou odebrat jednu bliznu po druhé a podle toho, jak je zralá, ji následně manikúrními nůžtičkami odstřihnout a usušit. V Čechách jsem viděl prodávat gram za 270 Kč, my jsme tam za stejnou cenu koupili gramů deset. Nicméně se jedná o velmi drahé koření, které se přidává jak do jídla, tak i třeba do čaje a výsledný pokrm se potom zbarví do žluta. Samotné blizny by ale žluté být neměly a jeden ze znaků kvality je právě jejich tmavě červená barva. Šafrán je tak drahý, že se s ním obchoduje i na burzách, ale na to přivézt si jednoduše do Čech půl kila a pak pohádkově zbohatnout, jsme neměli ani kuráž ani fantazii. Je velice snadné nerozpoznat jak „fejk“ šafránu, tak šafrán s nižší kvalitou a tedy i cenou. Podle lékařů má ale doložitelně pozitivní dopady na mužskou potenci i psychiku člověka. A to tak, že při požití více šafránu mohou přijít i omamné stavy, takže v Íránu dokonce když policajti chytnou opilého člověka, tak se často vymlouvá, že si jen příliš okořenil jídlo smile

iranske jidlo1 3

No, nezbývá, nežli vyzkoušet smile