Když jsme u íránské kuchyně, určitě bych zde zmínil Tahchin, někdy taky Tahchin Morgh, což znamená „rýžový nákyp s drůbežím“, který má v samotném Íránu spoustu variací. Jedná se vlastně o takový slaný rýžový nákyp, kdy se do pečící nádoby tvaru remosky naskládá kuřecí maso, rýže ochucená šafránem a zalije se to jogurtem. Toto se pak peče do křupava a před servírováním se vyklopí z nádoby dnem nahoru a krájí na výřezy jako dort.

Hodně příjemná tečka za hlavním chodem je íránský dezert Shole-zard, který se připravuje jak jinak nežli ze všudypřítomné rýže smile. Je to jakoby taková domácí mléčná rýže, do které při vaření dáte máslo, šafrán, cukr, skořici, pro nás velmi exotickou, pro Íránce však zcela běžnou vodu ochucenou aroma z růží, a vrchol mísy ornamentálně ozdobíte pistáciemi a mandlemi. Tady musím uznat, že i já, který mám rýžový nákyp na „blacklistu“, jsem si přidal, a vlastně všichni jsme se olizovali až za ušima smile

iranske jidlo2 1

Ve hlavním Bazaaru v Teheránu jsme taky viděli nabízet Ashe reshteh, což je vlastně polévka, na kterou se nalije syrovátka z ovčího mléka a pokape to drcenou mátou. Výsledek ale vypadal dost nevábně, asi jako hleny, takže není divu, že jsem k takovémuhle experimentu Peťku ani Svěryho nepřesvědčil smile.

Ještě nechutnější je pro Středoevropana jídlo Kale pache, tedy „Hlava a nohy“, což je velká pochoutka z ovčí hlavy a kopýtek. Já osobně bych do toho šel, ale chtělo by to víc času a taky dobrodružnější spolucestovatele. Peťka na to přeci jenom ještě není připravená smile.

Taky jsme museli navštívit klasický íránský „turecký“ fast food. Tady nás nenavnadila ani tak vůně pizzy a baget, jako spíš skutečnost, že kousek od Ferdowsi square točili nealkoholický pivo. Normálně z dřevěného soudku, jako v levných vinotékách moldavskou imitaci moravského sudového, do kelímku, a s brčkem. Dokonce nám k tomu dali brčka dvě, kdybychom chtěli pít půllitr dohromady jako holčičky mojita v La Bodeguitě smile. Barva docela seděla, pěna, než spadla, vypadala taky důvěryhodně, ale chuť byla sladká. Nevím, co v tom bylo za humus smile. K tomu jsme si dali všichni tři bagetu s kuřecím kebabem, což bylo trhaný kuřecí maso se zeleninou, dressingem, ale třeba i mátou. Fakt ale je, že Peťka i Svěry snědli z bagety jenom půlku. Tak byla velká.

iranske jidlo2 2

Jeden z exotických předkrmů, které v Íránu nejsou až tak běžné, je Anar salát – tedy něco jako náš hanácký salát, z krouhaného zelí, s majonézou a přidaným granátovým jablkem. Anar znamená granátové jablko, takže až se vypravíte do Teheránu a uvidíte jakoukoli variaci s názvem Anar - Anar rizoto, Anar salat, Anar cake - očekávejte v tom granátové jablko.

Ještě bych se zastavil u íránského chleba – Lavash, který je klasická tenká placka, která se zalisovaná vloží do trouby a po pár sekundách vyndá s typickým vylisovaným tečkovaným vzorem. Mně chutnal moc a  na rozdíl od amerických tousťáků je to velmi příjemná příloha. Silnější plackovitý chléb posypaný sezamem se nazývá Barbari.

Taky jsem cestou z letiště docela překvapený našel obchod, kde mi na nářezáku normálně nakrájeli salám z chlaďáku. O tom, že by ale byl z vepřového, pochybuji, barvu hovězího neměl a kuřecí chuť taky ne. Tak nevím smile.

Pro zajímavost přikládám i fotku kyselých okurek, které zde nakládají lidé doma, stejně jako u nás. Mají ale očividně trošku problém s jejich vyndáváním smile. Česnek a fazolové lusky jsme chutnali také nakládané a měli docela říz. Kromě octu tam evidentně dávají i něco pikantního. Ale zajímavý to bylo.

iranske jidlo2 3